Jaromír Nohavica - Pavilon č. 5 (akordy a text)
®: [Dmi]Cha cha [A7]cha ...[Dmi, F, C7, F, C, A7, Dmi, A, Dmi]
[Dmi]Dostal jsem pa[Gmi]píry na [Dmi]hlavu,
[Gmi]žiju v [Dmi]ústavu, [A]kde se léčí rozum,
dě[Dmi]lám si, co se [Gmi]mi zalí[Dmi]bí,
mám [Gmi]pevné [Dmi]alibi, lékařs[A]kou [Dmi]diagnózu.
[F]V erárním py[C]žamu, co sahá na kotníky,
[F]denně pět [A7]oxazepamu a čtyři skotský střiky,
[Gmi7]na zahradě oko[A7]pávám len [Dmi]a nemůžu ven.
Včera jsem měl [A]kázání v Betlémské kapli,
[Dmi]nadával jsem na [A]pány, nežli mě chňapli,
[F]zapálili hra[C]nici u [C7]mojí postele,
[F]na naši svět[A]nici bývá často vesele,
[Dmi]pavi[A]lón čís[Dmi]lo pět, pavi[A]lón [Dmi]číslo pět,
to [A]je [Dmi]můj ce[A]lej [Dmi]svět.
®:
V neděli disciplína poleví, přichází návštěvy ve vší slávě,
příbuzní hledí na mě zkoumavě, zda mám máslo na hlavě anebo máslo v hlavě.
A já v erárním pyžamu, co sahá na kotníky,
dostanu štangli salámu a tři krabičky Viki
a jsem velice spokojen, že s nima nemusím ven.
Zalezu na klozet, mušle je trůnem,
a jsem od A do Z Giordanem Brunem,
netřeba odvolat vyřčené názory,
v nejhorším sestra zavolá nějaký doktory
a dají mi meprobamat, dají mi meprobamat, dají mi meprobamat.
R:
Devět - to je čas velké vizity, stojím jak přibitý u pelesti,
primář nás vesele pozdraví, poptá se na zdraví a přeje hodně štěstí
A já v erárním pyžamu, co sahá na kotníky,
do kávy si nalámu tři rohlíky
a z okna koukám se ven a někdy taky pleju len.
Když si chci spravit náladu, neb' je mi nevrlo,
rozložím svoji armádu u města Waterloo
a lumpa Anglána zničí má dělostřelba,
bitva je vyhrána, ať žije ostrov Elba,
ať žije ostrov Elba, ať žije ostrov Elba, ať žije ostrov Elba.
®:
Dostal jsem papíry na hlavu, žiju v ústavu, kde se léčí rozum,
dělám si, co se mi zalíbí, mám alibi, dementní diagnózu.
Kommentek
Á, hagyjuk... Beküldöm!