Jaromír Nohavica - Osud (akordy a text)
P[Ami]apoušek arara z[C]obákem z krabičky
v[G]ytáh' mi před léty na pouti los,
stálo tam: č[Ami]eká tě kytara, sl[Adimi]áva a písničky,
sm[E]ůla a rozbitý nos.
Řek' jsem mu: máš krásné peří, papoušku-hlupáčku,
pouťový čaroději,
ale kdo by dnes věřil osudům za kačku,
poukázkám na naději.
®: [Ami]Osud se nepíše př[C]es kopír[G]ák,
[C]osud se n[G]a pouti n[Ami]evybír[E]á,
[Ami]osud je malůvka n[C]a lemu t[G]alíře,
v[Ami]ystydlá polévka zch[E]udlého malíře, m[Ami]alíře, hm.
V zahradě za domem trnul jsem v úžasu,
když potom jednoho dne
spatřil jsem Salome s lilií u pasu,
jak ke mně pomalu jde.
Mé srdce spálila kopřiva, že něco nesmí se,
i když by mělo se dít,
pohřbený zaživa, pak s hlavou na míse,
bylo mi od toho dne těžko žít.
®: Osud se nepíše přes kopírák,
osud se na pouti nevybírá,
osud je malůvka, vítr ji pomačká,
pečená brambora zmoklého pasáčka, pasáčka, hm.
S rukama nad hlavou, sám sobě rukojmím,
bojácný o vlastní strach,
procházel Ostravou trhovec odbojný,
já mu šlapal po patách.
Prodával zelí a kedlubny, nohy nás bolely,
zvolna se rozpadal šat,
on tloukl na bubny a já na činely,
tak jsem se naučil hrát.
®: Osud se nepíše přes kopírák,
osud se na pouti nevybírá,
osud je ikona visící v kostele,
knoflíky po kapsách dobrého přítele, přítele, hm.
Salome, vrať se mi, volal jsem do noci
květnaté přívaly vět,
jsem nemocen písněmi, není mi pomoci,
horečka bortí můj svět.
K bytu mi přichází nožíři, cákance na botách,
na zádech plátěný vak,
hraju jen na čtyři akordy života, už jen tak-tak,
už jen tak-tak.
+ írj egy javítási javaslatot
Hibajavítás
A javítás folyamata:
Írd le a javaslatodat, és ha megfelelő számú ember hasznosnak találja, e-mail-ben kapsz felkérést, hogy vezesd át a módosításokat.
Ehhez a tabhoz még nincsen hibajavítási javaslat.
Kommentek
Ehhez a tabhoz még senki sem írt megjegyzést.
Kommentek
Á, hagyjuk... Beküldöm!