Daniel Landa - Bílá hora (akordy a text)
[Gmi][F][B][D7][Gmi][Gmi][F][B][D7][Gmi][Eb][D7][Gmi]
[Gmi]Stav ne nepodobný [F]usínání,
[B]tma je však [D7]jiná, než je [Gmi]obvykle.
Přilbice zbytečně tu kdysi horkou [F]hlavu chrání.
[B]Ticho je [D7]nápadné a [Gmi]nezvyklé. [Eb][D7][Gmi]
Za chvíli zastaví se čas v šarlatové koupeli.
Pozemská cesta má svůj ukrytý cíl.
Ten tvůj byl namalován blýskavou čepelí.
A jen tak se náhle z mlhy vynořil.
Jen [Eb]tak se [D7]náhle z mlhy [Gmi]vynořil.
Tajemná ruka kohosi neviditelného nahoře zhasí
v oboře letohrádku Hvězda svíci žití tvého.
Své milé, pane, nikdy už nepolíbíš čelo.
Pomalu prchá z obalu podstata
a země zpátky příjme tělo.
Ref: [Eb]Plály, tenkrát oči [Gmi]plály,
když [B]statečné a pyšné vlajky [F]vlály.
[Eb]Stály, pevně řady [Gmi]stály.
Jenže [B]zimní loutka nerovná se [F]králi.
Do konce zbývá jen pár okamžiků
a z tvého všeho bude zase nic.
Ta bitva připomíná průnik vlků do kurníku.
Ožralí teď z krčem vyjí na měsíc.
Myslíš na to, jak přes tělo kamaráda padáš.
Cizímu meči docela svědčil úprk a tvá nechráněná záda.
Je hloupou tečkou za žitím udatného reka,
že malá díra tě otevírá právě z druhé strany,
než bys čekal. Než bys čekal.
Ref: Plály, tenkrát oči plály,
když statečné a pyšné vlajky vlály.
Stály, pevně řady stály.
Jenže zimní loutka nerovná se králi.
Hráli jste si na armádu, hráli.
Věčné ledy potom rychle tály.
Smáli jste se protivníkům v dáli a pak utíkali...
V té malé, cizí, pitomé zemi,
bez žoldu vypustil jsi duši.
V té zemi bohaté na problémy,
přestalo tvoje srdce bušit.
V zadnici světa, hrdino, zapsal jsi se jménem do
dějin. Konec nadějím. Tvoje jméno rádi tady zapomenem.
Jen Bílá hora zůstane černou Bílou horou. A u nás
navždy vzpomene každý na ta temná mračna nad oborou.
Ref: Plály, tenkrát oči plály,
když statečné a pyšné vlajky vlály.
Stály, pevně řady stály.
Jenže zimní loutka nerovná se králi.
Hráli jste si na armádu, hráli.
Věčné ledy potom rychle tály.
Smáli jste se protivníkům v dáli a pak utíkali...
Kommentek
Á, hagyjuk... Beküldöm!