Brontosauři - Hrad (akordy a text)
Ráno [E]otevřel jsem okno ven, tak bílej den,
že jen [A]nevěstu, a moh’ se [E]brát,
na stromech špičky stály nepohnutě, koukaly ven
jak [F#]nad Vltavou Pražskej [H]hrad,
ráno je [E]naděje, co neumírá před polednem,
když [A]do oběda nevyjdeš [As]ven,
kukneš se [A]na teploměr nálady a [E]podle pole
s [H]novinama začneš [E]den
®: Co člověk nemá, [A]má, a nedá pokoj déšť, déšť tě shání,
co může nedat, [E]dá, rovinu hledá na rovině plání,
jak smířit radost i [H]stesk, a Boha na nebi, hej, hej,
když se mu u srdce [E]blejská.
Ráno otevřel jsem okno, byl tak černej den,
že jen nevěstu, a do pekla moh’,
tak rychle vyjít a po ulicích nasbírat vzdor,
co vrší se jak v létě stoh,
moudře se otočíš a za vrátkama pohladíš den,
do oběda času dost,
jak z jinýho století, jak vnucenej sen
si připadáš, jak špatnej host.
3 x ®:
+ írj egy javítási javaslatot
Hibajavítás
A javítás folyamata:
Írd le a javaslatodat, és ha megfelelő számú ember hasznosnak találja, e-mail-ben kapsz felkérést, hogy vezesd át a módosításokat.
Ehhez a tabhoz még nincsen hibajavítási javaslat.
Kommentek
Ehhez a tabhoz még senki sem írt megjegyzést.
Kommentek
Á, hagyjuk... Beküldöm!