Wabi Daněk - Ročník 47 (akordy a text)
Nás [G]bylo sedum romantiků
[Dmi]netušících [C7]že se všechno [G]mění
A stačilo pár okamžiků,
[Dmi]patnáct let to [C7]vlastně tolik [G]není
Však [Emi]sotva v pátek odhoukaj,
to [C]pomyšlení každého z nás [Ami]svádí[C, D]
svý [G]tělo sádlem obalený [Dmi]
napasovat [C7]do maskáčů z [G]mládí.
Léta krásy nepřidaj
a nevyléčej naše ztuhlý hnáty
Však v uších pořád zvoní blues,
co zpívaly nám telegrafní dráty
Zas jdeme známym údolím,
tak jako v časech naší zašlý slávy
A slova městem neředěná
snášejí se do vyrezlý trávy.
Pak čaj s příchutí jedličí
a cigaretu zapalovat třískou
A kytaru vzít do klína
a zpívat si tu píseň kdysi blízkou
Text není žádnej Kainar,
dávno víme všichni že je vlastně hloupá
Tak proč nám slzí oči -
není přece vítr a kouř vzhůru stoupá
Pak je tu konec víkendu
a všechno je jak v obráceným filmu
Každej si schová do kapsy
ten žhavej uhlík, kterej ještě zbyl mu
Ten uhlík, to je jistota,
že všedními dny člověk nezmagoří
Čas od času se podívá a řekne:
Je to dobrý - ještě hoří ...
+ írj egy javítási javaslatot
Hibajavítás
A javítás folyamata:
Írd le a javaslatodat, és ha megfelelő számú ember hasznosnak találja, e-mail-ben kapsz felkérést, hogy vezesd át a módosításokat.
Ehhez a tabhoz még nincsen hibajavítási javaslat.
Kommentek
Ehhez a tabhoz még senki sem írt megjegyzést.
Kommentek
Á, hagyjuk... Beküldöm!