Karel Kryl: Martina

guitar tab

          
          
          
          
          Karel Kryl - Martina (akordy a text)
 
V ACCORD_Cobálce džbán a květina 
a list, v němž ptá se ACCORD_AmiMartina, 
jak chutná ACCORD_Gchleba, 
co ACCORD_Gjím, když země vymetám, 
a proč jsem tadyACCORD_G - a ne tam 
kde ACCORD_Cje mne třeba? 

Smažím si vejce na špeku - 
a ač je očím do breku - 
ústa se smějí, 
když nad otázkou přemítám, 
proč nejsem tady - ani tam, 
kde prý mne chtějí 
Smět sedět vedle Martiny - 
a píti suché Martini 
k mokrému masu, 
sotva bych asi uznával 
to, co jsem doma zpívával 
za starých časů. 

Ošlehán vichry větráků 
měl bych už kolem metráku - 
tak jak se sluší, 
a kromě piva v žejdlíku 
měl bych i bachor z knedlíků 
a tučnou duši. 

®: Ač ACCORD_Fje to jenom dvě stě ACCORD_Gkilometrů 
- ACCORD_Cnebo ještě ACCORD_Amiblíže – 
a ACCORD_Dmizbývá už jen ACCORD_Gduše k prACCORD_Coclení, 
na ACCORD_Fpolitickém ACCORD_Gbarometru 
ACCORD_Csetrvalá níACCORD_Amiže – 
a ACCORD_Dmidokud trvá, ACCORD_Gsvět se nezACCORD_Cmění. 
Kdybych chtěl zajet k Martině, 
snad bych pak dělal v Martině 
holoubky míru, 
nebo bych bydlel v Záluží - 
a doma z vody z kaluží 
vyráběl síru,a snad bych věru na to dbal 
a chodil řváti na fotbal - 
to kvůli hlasu, 
v putyce zpíval s čundráky 
a rumem léčil mindráky 
z absence pasu. 

Kdybych chtěl líbat Martinu, 
dal bych svou páteř za třtinu 
ohnutou větrem, 
trávil si život schůzemi 
a večer brblal v přízemí 
nad Černým Petrem, 
nosil bych hesla v zástupu 
a třeba stavěl chalupu 
a kradl cihly, 
koupil bych láhev stoličné 
a z jedné sklínky hořčičné 
bychom si přihli. 

®: 
Kdybych chtěl mluvit s Martinou, 
plet bych si bukvy s latinou 
a knutu s žezlem, 
měnil bych pravdu ve lhaní, 
v častušku hudbu varhanní, 
plet dobro se zlem, 
dbal místo snění konzumu, 
nabádal děti k rozumu - 
z prospěchu podlý, 
žil pěkně vprostřed ohrady 
a zdobil okna, výklady 
a vzýval modly. 
Snad moh bych najít v Martině 
přítele ve zlé hodině, 
kdy člověk zoufá, 
jenž uspí v stínu borovic 
a ví, že chlap chce skoro víc, 
nežli si troufá, 
obalí trny sametem, 
v náruči skryje před světem, 
horečku zchladí, 
má cit i rozum člověčí 
a dá ti pocit bezpečí, 
když všichni zradí. 
®: 
Svět dává nerad, Martino, 
zadarmo nebo lacino: 
však poznáš s lety, 
že čas i kámen rozhlodá - 
a poušť když jednou zřídlo dá - 
rozkvetou květy. 
Až svět mne steskem obklopí, 
dám si tvou kytku do klopy - 
jak kážou mravy, 
po vzoru starých Habánů 
připiji vínem ze džbánu 
na tvoje zdraví. 
 ®:

+ hozzászólok

Kommentek

guest mondja
Á, hagyjuk... Beküldöm!

Ehhez a tabhoz még senki sem írt megjegyzést.